|
|
Dlouhodobé změny zimních a jarních průtoků v horských povodích Česka
Klinkovská, Simona ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlach, Vojtěch (oponent)
Klimatické změny odehrávající se na Zemi ovlivňují většinu přírodních procesů. Nedílnou součástí toho jsou i sněhové zásoby, které se v posledních desetiletích v mnoha horských regionech snižují. Mimo zvyšující se teploty vzduchu, dochází i ke změnám skupenství srážek, množství sněhu a ke změnám doby trvání sněhové pokrývky. Pro toky v horských povodích, která jsou ovlivňována přítomností sněhové pokrývky je načasování odtoku z tajícího sněhu zásadní. Vlivem teplotních změn dochází k dřívějšímu odtoku a zvýšení evapotranspirace. Tato práce popisuje souhrn současných poznatků týkajících se změn sněhové pokrývky a odtoku z horských povodí. Dále pomocí metody Mann-Kendallova trend testu hledá přítomné trendy odtoků v zimních a jarních měsících 50letého období (1965-2014) ve 14 horských povodích Česka, které dále kvantifikuje pomocí Senovy směrnice přímky. Ve všech povodích je z dat patrný dřívější odtok 50 % z celkového ročního odtoku. Zvýšené odtoky zimních měsíců se týkají výhradně krkonošských povodí. Výrazně negativním trendem je postižen měsíc květen, ve kterém odtoky klesají skrz téměř všechna povodí. V beskydských povodích nebyly detekovány téměř žádné trendy. Klíčová slova: sníh, odtok ze sněhu, trendy, klimatické změny
|
|
|
Sněhové sucho a jeho význam pro odtok v kontextu změn klimatických a sněhových charakteristik
Hlavatý, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Sněhové sucho, definované jako nedostatečná akumulace sněhu, je jedním z následků zvyšující se teploty vzduchu a má značný dopad na tvorbu odtoku a zajištění vodních zásob v teplé části roku. Pozornost mu ale byla věnována hlavně v Severní Americe. Proto si tato práce dala za cíl zhodnotit dosavadní stav výzkumu na toto téma a analyzovat data ze stanice Churáňov na Šumavě. Pomocí lineární regrese a Mann-Kendallova testu byly popsány dlouhodobé trendy klimatických a sněhových charakteristik v rámci hydrologických roků 1966-2017 a korelačními koeficienty byly zkoumány vztahy mezi nimi. Následně byly různými přístupy klasifikovány případy sněhového sucha. Dle výsledků byl hlavní příčinou meziročních změn v zásobách sněhu na Šumavě růst průměrné teploty vzduchu v chladné sezóně, způsobující úbytek sněhových srážek a tím snížení maximální vodní hodnoty sněhu, které může být zesíleno úbytkem srážek v chladné sezóně. To naznačila i četnost výskytu odlišných typů sněhového sucha, zejména přibývání teplých sněhově chudých sezón, což vzhledem k předpovídaným změnám klimatu vyzdvihlo důležitost tohoto fenoménu. Klíčová slova: sněhové sucho, vodní hodnota sněhu, odtok ze sněhu, změna klimatu
|
|
|
Odtok ze sněhu při událostech deště na sníh v povodí Ptačího potoka vypočtený pomocí stabilních izotopů ve vodě
Valdhansová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Události deště na sněhovou pokrývku (z anglického rain-on-snow, ROS) jsou jedním ze základních mechanismů vzniků povodní. Dešťové srážky dopadající na sněhovou pokrývku působí tání a výsledný odtok, který je kombinací těchto dvou složek, často převyšuje odtok způsobený samotnými příčinnými srážkami. V povodí Ptačího potoka na Šumavě byly opakovaně během zimních sezón 2018 a 2019 odebírány vzorky vody z vodního toku, ze sněhové pokrývky a srážek a následně byl laboratorně stanoven obsah stabilních izotopů 2 H a 18 O. Na základě zjištěných poměrů těžkých izotopů 18 O/16 O a 2 H/1 H v kombinaci s dalšími veličinami měřenými v zájmové lokalitě byl rekonstruován průběh dvou událostí ROS v roce 2019. Ve sněhové pokrývce docházelo ke zvyšování poměru těžkých izotopů v důsledku událostí ROS. Za pomocí směšovací rovnice byla provedena separace hydrogramu pro obě zkoumané události. V případě první události nebylo možné jednoznačně odlišit podzemní vodu od dešťových srážek, a tak bylo zjištěno rozpětí podílu sněhu na celkovém odtoku jeho samostatnou separací od dešťových srážek a následnou separací od podzemní vody. Druhá zkoumaná událost byla separována přímo na tři složky: dešťové srážky, podzemní vodu a sníh. Dle provedených analýz byl celkový odtok během událostí ROS v obou případech z většiny tvořen...
|
|
|
Hlavní faktory ovlivňující výskyt a extremitu událostí deště na sněhovou pokrývku v povodí Ptačího potoka na Šumavě
Paulusová, Barbora ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Události deště na sněhovou pokrývku (ROS) jsou jevem, který je často příčinou vzniku rozsáhlých povodní, stejně jako vlhkých lavin a břečkotoků. Prostorové rozložení a intenzita těchto událostí se mění s postupným oteplováním klimatu. V rámci nižších nadmořských výšek a nižších zeměpisných šířek většinou událostí ROS ubývá, zatímco ve vyšších polohách a vyšších zeměpisných šířkách je výskyt událostí čím dál tím častější. I přes několikaletý výzkum událostí ROS nejsou známy přesné zákonitosti pohybu vody sněhovou pokrývkou, ani procesy ve sněhové pokrývce probíhající v reakci na dešťové srážky. Pro lepší porozumění událostem ROS byla provedena korelační analýza jednotlivých událostí v rámci povodí Ptačího potoka na Šumavě, pomocí které byl sledován vliv vybraných charakteristik na průběh událostí ROS v období 2015-2019. Provedené analýzy prokázaly nejvyšší závislost celkového množství srážek na odtoku události, ale ukázaly i na vliv dalších charakteristik sněhu a dešťových srážek. Zpoždění odtoku za srážkami bylo nejvíce ovlivňováno hustotou sněhu. Pro zhodnocení vlivu klimatické změny na události ROS byla rovněž provedena analýza klimatických dat za období 1961-2017, která ukázala na existenci rostoucího trendu zimní teploty vzduchu a klesajícího trendu výšky sněhu. Změny klimatu se ve studované...
|
host ::
RSS.